Do Grébovky patří umělecká dílna


Vinohrady a Vršovice spojuje krásný park s vinicemi, kterému vévodí vila Grébovka, obklopená vysokými stromy.
Z místa, kde budova stojí je nádherný pohled na Vršovickou kotlinu a čilý ruch Prahy tam dole. V tomto místě je však klid, ticho někdy poruší rozmlouvající návštěvníci parku. A přece, zejména ráno se park rozezvučí kroky a hlasy mladých lidí, kteří spěchají do Grébovky. Podle toho, jak tito mladí drží hlavu a ramena, jak si ladným způsobem vykračují poznáte, že jejich kroky vedou do Soukromé taneční konzervatoře, která už několik let sídlí v romantické budově vily Grébovka. Není divu, Grébovka je jako stvořená pro školu s uměleckým zaměřením a pro výuku tance má k dispozici několik sálů. Tyto krásné sály ožívají tancem, probíhá tu výchova mladých lidí právě k tomu, aby se tak "krásně dokázali nést" po této zemi. Připravují se zde na lidový tanec, charakterní tanec, taneční gymnastiku, scénickou praxi a tanec klasický pod vedením mezinárodního profesorského sboru.
Rozvoj a zrání tanečníků trvá řadu let, neboť jde o propojování a zdokonalování mnoha oblastí. Oblasti náročných tělesných pohybů a pohybů v prostoru spolu s vnímáním rytmu, vyjadřování myšlenek a emocí tancem spolu s dokonalejším a dokonalejším ovládáním vlastního těla a výrazu. Proto je třeba, aby práce profesorů a studentů byla dlouhodobá, trpělivá a ničím nerušená. Co však je na přípravě tanečníků nejobtížnější je psychická příprava, psychický rozvoj tanečníka. Počínaje uměním soustředit se přes sebeovládání a chuť rozvíjet se, úctě k práci druhých, přijímáním kritiky a snášením nepohodlí konče. "Taneční kumšt" požaduje od člověka, aby se mu vydal celý.
Jak se vlastně díváme ve světě, kterému vládne technika a business, na něco tak " málo výnosného" a současně tak náročného jako je profesionální tanec ? Obvykle o něm mluvíme obdivně, rádi se díváme na lidi s rozvinutou kulturou těla i ducha. Je potřeba nejen si uvědomovat význam tanečního umění pro duševní rovnováhu (vyvažování techniky a businessu) nás všech, ale i konat. To jest vytvořit podmínky pro práci studentů i učitelů tohoto starého krásného umění.
Od pradávna měl tanec významné místo v rozvoji kultury každého národa. Tancem národy vyjadřovaly a dosud vyjadřují radost, smutek, soustředění se na nějaký úkol. Není divu, že se tanec profesionalizoval.
Mladí lidé, které ráno potkáte jak kráčejí do Gébovky, aby se svými učiteli věnovali rozvoji profesionálního tance, jsou otevření a přátelští, jsou zvyklí se usmívat a na mladé lidi se neobvykle ovládají. Jsou vedeni k soustavné a tvrdé práci na vlastním rozvoji, na budování osobnosti tanečníka. Neuvidíte mezi nimi mladíka nebo mladou dámu se znuděným výrazem nebo roztržitě shánějícího svoji potřebnou denní dávku. Na to nemají čas a navíc jsou svojí činností zaujatí. Někdy je uvidíte s klidným, jindy s napjatým výrazem v tváři. To je tehdy, když jejich škola připravuje některé ze svých četných vystoupení. Tehdy se Grébovka podobá mraveništi do pozdních večerních hodin, profesoři se svými studenty pracují o sobotách i nedělích. Na tanečním provedení díla je stále co zlepšovat. Návštěvníci parku v té době chodí kolem zářích oken a nakukují dovnitř, Grébovka žije tancem a smíchem mladých lidí.
Tak jako krásný park, kterému vévodí vila Grébovka spojuje Vinohrady s Vršovicemi, tak i taneční umění, které je v této škole rozvíjeno, nás všechny spojuje s kořeny naší české i světové kultury. Spojuje nás s kulturností Evropy, pomáhá nám, abychom byli nazýváni kulturním národem.Taneční umění patří do Grébovky, pomozme všichni k tomu, aby tam zůstalo.

Alena Housková, matka studentky